Prostor závodu v okolí Honova mlýna (starý název Klokoč jih) se rozkládá kolem údolí většího potoka – říčky Setiny, která v podmáčeném údolí krásně meandruje. Terén okolních plochých hřbetů, s několika prameništi, údolími,vodotečemi není nijak odlišný od běžných terénů. Kámen nebo skalku bys zde pohledal.
Kouzlo tohoto prostoru ale spočívá v porostech. Před přibližně dvaceti lety byla většina tohoto prostoru postižena kalamitou způsobenou vichřicemi. Rozsáhlé smrkové polomy byly vytěženy a v pasekách byly ponechány semenné stromy, většinou jiného druhu – modříny, borovice, buky, duby, … Pod nimi a kolem nich pak vyrostly nálety a nové výsadby, které v současnosti dosahují hustoty odrůstajícíh hustníků. Situaci zpestřuje také majetková různost. Část prostoru vlastní singulární vlastníci, kteří na svých dílech hospodaří každý po svém, což činí porostovou mozaiku skutečně dost pestrou. Na dalších plochách hospodáři vytváří malé paseky – světliny, kde na vykáceném prostoru traktorovou frézou nadrtí zbytky větví, pařezů a vegetace do vrstvy hrabanky. Do ní pak vysazují nové sazenice, zde výhradně listnatých sazenic. To dělají dobře těch dvacet let. Takže se potkáváme s různými porosty od partií vysokého, čistého lesa, a naprosto čistých pasek, vypadajících jako upravený záhonek, pasek s výsatbou vzrůstajících stromků, s mladými hustníky, prorostlými bylinným podrostem, až po naprosto neproraztitelné zelené hradby hustníků zpestřených zohýbanými a polámanými stromky po odtěžení velkých kmenů. Většina těchto pasek – výsateb je nepravidelného, měňavkovitého tvaru. Mezi těmito hustníkovými prvky jsou tu časté remízky starších listnatých, většinou bukových a habrových výsateb, které vytváří ostře ohraničené ostrůvky čistého listnatého porostu. Vysazované porosty byly a jsou často oploceny na ochranu proti okusu vysokou zvěří, takže porostové detaily často doplňují relikty rozpadajících se plotů, ale i hradby nových neprůchodných oplocenek. To vše dohromady vytváří velice pestrou mozaiku, doplněnou přiměřenou cestní sítí. která tyto porosty zpřístupňuje.
Vše je letos ještě výživnější tím, že jaro i léto bylo po několika suchých letech docela štědré na srážky a bylinný porost je tedy až nečekaně bujný.
Čeká vás tedy závod vyžadující uvážlivou volbu postupu, pečlivé mapování nejen v dohledávkách. Terén, který neodpouští ztrátu koncentrace. Přespolní běžci zde nemají šanci, zato běžci-mapaři budou nadšeni.
Můžeme to vzít i tak, že při tomto závodě si uděláte svým způsobem exkurzi do budoucnosti – do lesa, který dnes vypadá tak, jak asi budou za dvacet let vypadat zničené a vykácené lesy po kůrovcové kalamitě.
Bob Háj, kartograf